Zcela zvláštní postavení mezi ostatními má v Chorvatské části Jaderského moře ostrov Mana. Najdeme ho v nejzazší jihozápadní řadě ostrovů mezi většími ostrovy Levmake a Piškera. Od břehů ostrova Kornat je vzdálen 1,6 km jihozápadně. Město a přístav Biograd na Moru je vzdálené jako nejbližší kontinentální místo 20 km severovýchodně, ovšem měřeno přímou čarou přes zmíněný Kornat a dále Žut a Pašman. Město Zadar je odsud 33 km severně, případně hlavní město Chorvatska Záhřeb 228 km také severně.

Kolem se nalézají další menší ostrovy, nepravidelný a asi kilometr dlouhý Borovnik na severozápadě, jde je i menší Balun ve tvaru obráceného písmene kapky a délce asi 340 m. Podlouhlý ostrůvek Plešćina nebo Plešćenica uzavírá na severu zátoku Many. Nemá cenu jmenovat všechny další skalnaté výšiny vyčnívající z moře. I jejich pro nás jejich bezejmennost může být naopak romantická, že jim můžeme při proplouvání tímto exotickým koutem Dalmacie dávat vlastní jména.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná pravidelná doprava, takže se sem dá dostat jen vlastními prostředky, nebo pronajatou lodí. Díky nepravidelnosti ostrova je zde od severozápadu přístupná široká laguna k zakotvení. Menší dvě zátoky jsou proti sobě na severozápadním výběžku ostrova. Na ostrově není ale žádné upravené přístaviště, lze tu proto jen kotvit.

Nejbližším přístavem je Strižnja na ostrově Kornaty, 2,2 km severovýchodně. Veřejná doprava ale není na žádné místo v národním parku, proto je nejbližším přístavem s veřejnou dopravou až 20 km vzdálený přístav Sali na ostrově Dugi Otok. Z kontinentálního přístavu Pakoštaně nedaleko Biogradu na More je to sem 35 km. V obou případech je nutné se ale proplétat mezi ostrůvky severozápadní části národního parku.

Příroda

Ostrov je součástí Kornatského souostroví a je také součástí Národního parku Kornaty (Nacionalní park Kornati), vyhlášeny v roce 1980, takže zde platí pravidla parku. Na druhou stranu však na ostrově není co z hlediska přírody chránit, takže tu lze vystoupit a prohlédnout si ho. Jeden z nejvíce působivých přírodních jevů many i okolních ostrovů jsou skalnaté srázy (útesy) směrem k otevřenému moři. Odpradávna se tyto skály názývají korunami, a to je je i pravděpodobný důvod k pojmenování celého souostroví i hlavního ostrova Kornati. Nejvyšší skály jsou na ostrovech Klobučar, 80 metrů, ale pak na naší Maně 65 metrů po jižní línii pobřeží. Další ostrov Rašip Veli má skály 64 metrů vysoké. Na druhou stranu podvodní části skal mohou dosahovat do hloubky až 100 metrů pod hladinu moře.

Ostrov má rozlohu 409 hektarů, přičemž délka pobřežní linie je 4,59 km. Nejvyšší vrchol sahá do výše 77 metrů nad hladinou moře. ostrov je tvořen vápencem z křídového období. Mana má zajímavý nepravidelný tvar připomínající hák. Délka ostrova je asi 1,2 km.

Pokud jde o počasí, od začátku června do poloviny září zde převládá severozápadní vítr mistrál , který začne obvykle foukat kolem desáté hodiny a při západu slunce ustává. Mistrál ale udržuje bezmračnou modrou oblohu a příjemnou teplotu pro osvěžení s vhodnou vlhkosti vzduchu. Pro plavby na lodích jsou vhodné hlavně měsíce červenec a srpen. V červenci až srpnu dosahují teploty v této oblasti 26 až 29 °C, s teplotou vody v moři asi 24 °C. Jen občas zde foukat i silnější bóra, která se dokáže udržet až 3 dny.

Osídlení

Mana je neobydlený ostrůvek a administrativně patří k obci Šibenik a Tenin .

Cestovní ruch

Samotný ostrůvek nebyl ničím pro cestovní ruch zajímavý, až do roku 1959, kdy se zde natáčel u nás asi nikdy nepromítaný film Moře zuří (Bouřící moře, As the Sea Rages) s Maria Schell v hlavní roli. Dodnes jsou tu z této doby na ostrově zříceniny domů, věže, brány a podobně, což jsou zbytky filmových kulis. Šlo o drama v koprodukci Západního Německa, USA a Jugoslávie režiséra Horsta Hächlera s kamerou Kurta Hasse a v dalších rolích s Cliff Robertsonem, Cameron Mitchell aj. Děj se ale měl odehrávat v Řecku. A tyto zříceniny jsou tou ojedinělostí, kterou jsme v úvodu zmínili.