Ostrov s názvem Šipan, který nám zní trochu japonsky, je největším ostrovem z Elafitských ostrovů, které leží v jihodalmatské oblasti. Ostrov má rozlohu 16,5 km2 a je vzdálen 12,5 km severozápadně od Dubrovníku. Od pevniny ostrov dělí Koločepský průliv (Koločepski kanal), v nejužším místě široký jen asi 1,5 km.

Od sousedního ostrova Lopudu na jihovýchod je to Lopudská úžina (Lopudska vrata). Ostrov je protáhlý ve směru severozápad vs,. jihovýchod, dlouhý asi 9 km a široký asi 2,5. Jihovýchodní část je takřka obdélná, ale na severozápadě ostrova se do pevniny zařezává záliv Šipanska luka, na jihovýchodě to je malý záliv Sudjuradj. U jihovýchodního pobřeží najdeme ostrůvek Ruda.

Doprava

Dopravu na ostrov je z Dubrovníka, jezdí sem pravidelné lodní a trajektové spoje s trasami Dubrovník, Lopud a Sudurad a dále Dubrovník, Kolocep, Lopud, Suđurađ a do Šipanské Luky.

Kromě toho má ostrov pravidelné spojení s již zmíněným Lopudem a rychlými linkami na ostrov Mljet. Na ostrově je silnice spojující hlavní místa osídlení. Pokud někdo se sem chce přijet jen podívat, dubrovnické cestovní kanceláře pořádají výlety na Elafitské ostrovy Koločep, Lopud a Šipan. Zdejší zastávka v Sudjuradji je však jen krátká a stačí sotva na prohlídku osady a zámku.

Dvě největší osady na ostrově spojuje 5,2 km dlouhá státní silnice D122, kde je také jezdí pravidelná autobusová doprava. Menší autobus se však používá především pro přepravu školních dětí.

Příroda

Ostrov Šipan je známý příjemným mírným podnebím a je pokryt středomořskou vegetací, zejména keři a borovými lesy. Také na skalnatém terénu.roste bujná vegetace, kde najdeme i některé subtropické druhy rostlin.

Ostrovem se táhnou dva vápencové hřbety, mezi nimiž se rozkládá úrodná krasová dolina, ve které se pěstují olivovníky, mandloně, vinná réva, marhaníky, fíků, granátová jablko a rohovník. Jenže jejich sady zde spíše mizí, protože na ostrově ubylo velké množství lidí a již není nikoho, kdo by se o ně staral Přitom se Šipan dostal do Guinessové knihy rekordů jako ostrov s největším počtem olivovníků ve vztahu k jeho velikosti a počtu obyvatel. Ještě v roce 1999 se zde sklidila rekordní sklizeň oliv, kdy bylo zpracované 115 930 kg. Olivový olej ze Šipanu se spolu s lopudským býval pokládán za nejkvalitnější v přímoří.

Osídlení

Z dávného osídlení svědčí nálezy římské venkovské usedlosti v Šipanské Luce. Ve vnitrozemí pak stojí řada kostelů, například v osadě Šilovo Selo je to kostelík sv.Jana z 11.století s dochovanými freskami, Na kopci Velji vrh jsou zříceniny kostela sv. Petra také z 11. století. Součástí někdejšího benediktinského opatství v osadě Pakljena je předrománský kostelík sv. Michala opět z 11 století.

Ostrov patřil k Dubrovnické republice, což se odrazilo v tom, že v 16. století zaznamenal bouřlivý rozvoj, který tu zanechal v Sudjuradj opevněný zámek Skočibuhů. ten byl v minulých letech upraven a veřejně je přístupný. Součástí zámku je obranná věž zvaná Toreta, jako ochrana zejména proti Turkům.

V 15. a 16. století byla postavena další letní sídla dubrovnické šlechty, například to je mezi Šipanskou Lukou a Sudjuradjem zřícenina honosné letní rezidence arcibiskupů zvané Biskupija, kam jezdil i přítel Michelangela Lodovico Beccadelli. V osadě Renatovo najdeme zříceniny letohrádku z 15. století, který patřil i neapolskému králi Renatu z Anjou. Ostrov Šipan byl pro své četné kulturně historické památky, pocházející hlavně právě z období renesance, nazván „renesančním ostrovem“. Na druhou stranu však mnohé památky by zasloužily větší péči, protože teprve čekají na důkladnou obnovu.

Z dřívějších skoro 7 tisíc obyvatel dnes žije na ostrově asi 450 převážně starších lidí, a to ve dvou osadách, Šipanská Luka a Sudjuradj. Obě jsou navštěvovaná též jako letoviska, ovšem ve vnitrozemí ostrova je několik malých osad: Fraiga, Sutulija, Odak a další.

V obci Sudjuradj byl vybudován nový přístav, ale jinak tu lze strávit příjemnou a klidnou dovolenou. O zámku jsme již psali, ale je tu další toreta u kláštera Pakljena. Kostel sv. Jiří (Sveti Djuradj) je z 15. století má také zbytky nástěnných maleb. Zajímavý je i opevněný kostel sv. Ducha (Sveti Duh) ze 16. stol. s rovnou střechou nad vesnicí.

Šipanska Luka na severozápadním pobřeží ostrova má jako hlavní památky zámeček dubrovnického šlechtického rodu Sorkočevićů z 15. století a gotický Knížecí palác (Knežev dvor), sídlo dubrovnického místodržícího. Pozdně gotický kostel sv. Štěpána (Sveti Stjepan) pochází také z 15. století. Nedaleko jsou zmíněné pozůstatky římské venkovské usedlosti.

Cestovní ruch

Rekreace je na ostrově soustředěna do dvou osad, ve Sudjuradji je možnost koupání mimo ves v malých zátokách. Zde najdeme převážně oblázkové pláže. Sudjuradj má také dobré podmínky pro podmořský rybolov a potápění. Ubytovat se zde můžeme v hotelu Božica a také v soukromí. U Šipanské Luky je koupání na okraji vsi, jde také o oblázkovou pláž. Zdejší vody jsou plné ryb a langust, proto i zde jsou výborné podmínky pro podmořský rybolov, stejně jako pro potápění a další vodní sporty. Ubytování je zde v hotelu Šipan, ale také tradičně v soukromí. Jako výlet mimo zmíněné a další památky se doporučuje cesta na Velji vrh.

Při cestách na ostrově můžeme obdivovat třeba na kopci Pakljena s kostelem také nádherný výhled na celý ostrov a Dubrovnickou riviéru, ostrovy Jakljan a Mljet atd.

Cestovnímu ruchu velice uškodila občanská válka po roce 1991, kdy v důsledku obléhání Dubrovníku vlastně úplně zanikl. Od té doby se však mnohé vykonalo a rekreanti se sem stále více vracejí,. Ostrov Šipan si získává své příznivce svým klidem, památkami a nyní také výbornými podmínky pro vodní sporty. Sjíždějí se sem zejména sportovní rybáři pro proslulé bohatství ryb a langust, jachtaři se soustřeďují hlavně kolem Šipanské Luky.