Jako malá sestřička se k ostrovu Piškera při jihozápadních březích připojuje ostrůvek Panitula Vela. Oba jsou součástí Kornatských ostrovů včetně toho, že leží i v Národním parku Kornaty. Ostrovy odděluje od sebe úzký průliv, někde jen necelý jeden metr hluboký a v nejužší části asi 60 metrů široký.

Nejbližší kontinentální břeh je odsud severovýchodně 21 km v Pakoštane. Do Zadaru je to 38,5 kilometru severně, do Šibeniku 45,5 kilometru východně. Panitula Vela leží na nejzápadnější čáře chorvatských ostrovů a ostrůvku, takže západním a jihozápadním směrem má již jen otevřené moře směrem k Itálii. Ta je 140 km daleko třeba do přímořského letoviska Civitanova Marche.

Dalším sousedem Panitula Vela je Panitula Mala, a to 310 metrů na východ od Panitula Vela a 270 metrů od jižního jižním cípu Piškery. Ostrůvek je dlouhý 360 metrů a má rozlohu 3,1 arů s pobřežní linií dlouhou 790 metrů. Mezi těmito dvěma jsou ještě dvě menší skaliska, Škanj Veli s rozlohou 2015 m² a výškou 4 metry a Škanj Mali o ploše 683 m² a s 1 metrem výšky. Při pohledu na mapu či leteckou fotografii zarazí, že severní až východní břehy trojice Malé Panituly a těchto dvou skalisek tvoří pravidelný oblouk, skoro přesnou část kružnice.

Doprava

Na ostrově Panitula Vela nestaví žádná veřejné mořská doprava, takže se sem dá dostat jen soukromě. Ovšem na ostrově je „ACI Marina“, která nabízí 120 lůžek k ubytování, restauraci a malý obchod. Přístav (marina) je chráněn před silnými údery bory a je otevřený každý rok od Velikonoc (či 1. dubna) do 31. října. Do přístavu je možné vplouvat od jihovýchodní strany kolem ostrůvku Panitula Mala. Hloubka moře je zde 7 metrů. Od severozápadu je možno připlout mezi útesy s velkou opatrností lodí s ponorem do 50 cm, protože je zde uváděná hloubka 70 cm.

Přístav má 150 úvazů pro lodě do délky 30 metrů v hloubce 3,5 metrů, ve vybavení recepci, směnárnu, telefon, sanitární prostory (WC, sprchy) a supermarket. Přípojky na vodu a na elektřinu jsou k dispozici mezi 8. až 11. hodinou a od 18 do 24 hodin s tím, že je možno načerpat maximálně 150 litrů vody. Svou polohou na okraji Kornatského parku patří zdejší přístav mezi nejkrásnější na Jadranu.

Příroda

Ostrov byl vytvořen v křídovém období z vápence a dolomitu. Jeho rozloha je 15,1 hektarů a délka pobřežní linie má 2,45 kilometrů. Nejvyšší vrchol sahá do výšky 36 metrů nad mořem. Tvar ostrova je nepravidelný, rozdělený na dvě části pomocí šíje úzké skalnaté šije. Severozápadní část, připomínající z ptačího pohledu křídlo ptáka, je úzká a na obou koncích zúžená, zatímco druhá jihovýchodní část je širší a rozsáhlejší. Jihozápadní břehy tvoří většinou vysoká skaliska spadající kolmo do vody. Povrch ostrova je také skalnatý, menší část úplně, větší je místy porostlá travinami a sporadicky nižšími křovinami. Vápencové ostrovy všeobecně trpí nedostatkem sladké vody, ani Panitula Vela není výjimkou, ale je zde několik hlubokých přírodních nádrží s brakickou vodou.

Osídlení

Administrativně ostrov náleží k městu Murter-Kornati v Šibenicko-Kninském kraji. Dnes tu není zapsán ani jeden trvale žijící obyvatel, ale jak bylo naznačeno, v letní sezoně je zde ale velmi rušno. Kormatské ostrovy měly osídlení již v pravěku, zde se však o tom zatím nepíše. Na druhou stranu zde na Vela Panitula byla počátkem 16. století vystavěna benátská tvrz. Benátky projevily o Kornaty zájem zvláště poté, kdy se začal užívat nový způsob rybolovu sardinek v roce 1524 s pomocí lamp. Na Dugi Otoku býval od počátku středověku důležitý rybářský přístav a rybáři ze Sali měli tehdy v Kornatech výhradní rybolovná práva. Zdejší pevnůstka sloužila především jako místo, kde byly odevzdávány „daně“ na rybách od rybářů z Kornat, jak bylo benátskými úřady nařízeno v roce 1532. Pevnost stála ale na menší severozápadní části, na protější Piskeře si postavili rybáři osadu se 36 chaloupkami, sklady, osmi doky a spojili oba ostrovy pohyblivým mostem. Osada získala i malý jednolodní kostel s gotickými stavebními prvky v roce 1560. Rybáři však používali zdejší osadu pouze v létě, kdy byl nejlepší čas na lov sardinek. Pevnost byla opuštěná, když Benátská republika padla na konci 18. století, ale její zbytky jsou viditelné doposud.

Na větší části Panituly Vela bylo postaveno několik domků, které dnes využívají solární elektrickou energii a vodní zásobárnu nad osadou.

Cestovní ruch

Národní park Kornatské ostrovy má své pevná pravidla, například každý návštěvník musí mít pro každý den pobytu na území parku platnou vstupenku. Ta se dá koupit na několika místech, ale i zde v přístavu. Nechceme vypisovat celý návštěvní řád, takže připomeneme jen to hlavní, co se týká cestovního ruchu a našeho ostrova.

Národní park je otevřen po celý rok, stejně tak je povoleno koupání na celém území NP „Kornati“, ale pouze do vzdálenosti 50 metrů od břehů. Potápění s autonomní potápěčskou výstrojí je povoleno pouze ve skupinách, které organizují potápěčská střediska s registraci k této činnosti a s povolením k organizování potápěčských návštěv v NP „Kornati“ od správy parku. Individuální a i noční potápění není dovolené! Pro potápění je vymezeno devět lokalit, ale pouze do vzdálenosti 50 metrů od pobřeží:, a právě to je zde na jihozápadním pobřeží ostrova Vela Panitula a u pobřeží ostrova Mala Panitula. Návštěvníci nemají povoleni k rekreačnímu rybolovu a také nesmí kempování mimo vyhrazená místa. Takže zde je možno využít pouze ubytování v přístavu. Kempy jsou na ostrovech Ravni Žakan a Levrnaka. Jachtaři zde mají jen malá omezení, ale mohou kotvit také jen na vyhrazených přístavech, samozřejmě i zde na Vela Panitula, které je také jediným přístavištěm v celém národním parku, další je až Žut na stejnojmenném ostrově, který je však již mimo hranice národního parku.