Ugljan leží severozápadně od ostrova Pašman a jihovýchodně od ostrovů Sestrunj a Rivanj a patří do skupiny Severodalmatských ostrovů. S ostrovem Pašman je propojen mostem přes průplav Malý Ždrelac. Ostrov leží přímo před Zadarem oddělen od něho Zadarským průlivem ve vzdálenosti necelé 4 km.

Spojení mezi Zadarem a ostrovem obstarávají trajekty a lodě, které přistávající na ostrově v přístavu Preko. Spoje jezdí ve velmi krátkých intervalech po celý týden, obyvatelé ostrova dojíždění také do Zadaru za zaměstnáním. Ugljan patří k nejhustěji osídleným ostrovům na celém Jadranu, žije na něm 7.600 obyvatel.

Ostrov je jako velká část chorvatských ostrovů protáhlý, je úzký necelé 4 km a dlouhý 22 km. Ostrov je tvořen z části vápencem, což se pozná podle porostu makchií, zatímco dolomitová část je úrodná a využívá se zemědělsky.

Příroda

Ostrov je členitý, z významnějších zátok to jsou na severozápadě Muline; Lamjana Vela a Lamjana Mala na jihovýchodě. Východní pobřeží se mírně svažuje do moře a najdeme zde četné malé zátoky.

Vegetace je zde sub-středomořského charakteru, z původní flóry tu jsou duby, borovice a cypřiše, z uměle vysazených tu najdeme olivy a fíky. Pro úrodnost ve vhodném klimatu na ostrově, kdy se tu pěstuje množství ovoce a zeleniny, které dodává na trh je, je Ugljanu říká Zadarská zahrada. Ostatní části ostrova jsou porostlé křovím, jak již bylo zmíněno. Ostrov se tak první pohled jeví, jako by byl téměř celý zelený.

800px-Ugljan_8_from_st_Mihovila

Vnitrozemí ostrova je hornaté. Východní část ostrova Ugljan je nižší a členitější, pozvolna se svažuje do moře, zde proto také leží všechny obce na ostrově. Západní část ostrova je obtížně přístupná, pustá a neobydlená. Avšak i zde se najdou krásná místa ke koupání. Z obcí na východě sem vedou cesty, např. z Preka do zátoky Svitala, z Kukljice do zátok Sabuša Mala a Vela. V zátoce Vela Lamjana je podnik na stavbu lodí.

Panoramatu ostrova vévodí vrch s pevností sv. Michala (Tvrdjava Sv. Mihovil) Benátčany vybudovanou ve 13. století.

Osídlení

Ostrov má sedm obcí., hlavním střediskem ostrova je obec Kali, která se pokládaná za jedno z nejdůležitějších středisek rybolovu na celém Jadranu. Jádro tvoří staré domy s úzkými uličkami a kostelem se zvonicí. Dochovalo se zde množství historických památek – hrad, paláce, kamenné domy, kostely.

Hlavním letoviskem ostrova je ale Kukljica s možnostmi dobrého ubytování v apartmánech, bungalovech i v soukromí a s dobrými podmínkami ke koupání v mnoha zátokách, provozováni vodních sportů, ale i k zábavě.

Město Ugljan leží v severozápadní části, která je nejvíce dopravně izolovaná. Pěstují se zde granátová jablka. Zdejší zámeček z roku 1686 má rozsáhlý park, ale najdeme zde i zbytky římské vily a raně křesťanské baziliky v osadě Muline. Na severním mysu stojí klášter z roku 1430, ale je zde památek více včetně hradu Califfi a pravěkého hradiště na kopci Kuranj.

Lukoran je jedno z nejmalebnějších míst na ostrově. Jsou zde přístav, ale i pláže s borovými lesy. U vsi leží zbytky gotického kostela postaveného údajně egyptskými mnichy.

Sutomišćica s přístavem leží v překrásné zátoce, z nedalekého vrchu Vela (238 m) je pěkný rozhled na Zadarské ostrovy.

Poljana v malebné zátoce s poloostrovem s románským kostelem sv Peter z 13. století a řadou domů na straně druhé. Ves je obklopená mnoha udržovanými zahradami. Obec má mnoho zdrojů vody, ovoce a zelenina se tu pěstují proto v létě i v zimě.

Preko má na moři dva malebné ostrůvky se spoustou vegetace Ošljak a Galovac se starým klášterem, doprava k nim je čluny.

640px-Best_Ugljan_sunset

Letovisko Galovac se pyšní pěknou pláží s les poskytujícím příjemný stín. Na ostrůvku najdeme františkánský klášter z 15. a 16. století. Na dalším ostrůvku Ošljak žije 10 stálých obyvatel, všichni Valčićové, ale je zde i starochorvatský kostelík z 10. stol. se zbytky větrných mlýnů ze 17. století.

Cestovní ruch

Ostrov Ugljan nabízí v četných malých zátokách a na upravených koupalištích velmi dobré podmínky pro koupání, proto se stává stále více známý a proto sem rok od roku jezdí více rekreantů. Turistika na ostrově Ugljanu začala počátkem 20. stol., když spolek Liburnia ze Zadaru zřídil v někdejší benátské pevnosti sv. Michala (Sveti Mihovil) z roku 1202 turistickou stanici. Tato pevnost leží jednom z nejvyšších vrcholů Uglanu, který je znám jako skvělý vyhlídkový bod.

Ve vesnicích na ostrově Ugljanu se v průběhu roku konají mnohé lidové slavnosti, poutě a procesí, jejichž tradice sahá hluboko do minulosti (např. v Kukljici). Ty jsou vítaným zpestřením pobytu na ostrově při letní rekreaci.