Třetí největší město Chorvatska a hlavní město severní Dalmácie leží na 4 km dlouhém a 500 metrů širokém poloostrově, který odděluje přístav od vod Zadarského průlivu. Staré město leží na severozápadním konci poloostrova, jenž uzavírá záliv s přístavem. Nové městské čtvrti Voštarnica a Brodarica zabírají severovýchodní pobřeží mimo poloostrov.

Turistická zóna je soustředěna rovněž v severozápadní části města, která se nazývá Borik. Staré město bylo několikrát přestavováno, ale i tak si stále zachovává vzhled a zdání starobylého středomořského města. Ulice jsou dlážděny blyštivými bílými kameny, vysoké městské hradby lemují přístav. Nedávno restaurovaná muzea, kostely a památníky se pokouší znovu navnadit návštěvníky z blízkého letoviska Borik.

Něco z historie

Pádem Benátek roku 1797 připadl Zadar Rakousku, pak Francii a znovu Rakousku. Rakousko převzalo město s poitalštěnou aristokracií, která do městské administrativy přenesla ze svých provincií v Itálii mnoho italského. Italský vliv vydržel až do 20. století, kdy byl Zadar vyloučen z Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a zůstal italskou provincií. Po kapitulaci Itálie byl Zadar okupován Německem a město bylo spojenci ničivě bombardováno, přičemž bylo zničeno 60% původního města.

Zajímavá místa

Procházkou po městských hradbách můžete nejlépe sledovat historii města. Začnete východními hradbami poblíž pěší lávky, což jsou zbytky římských hradeb a středověkých opevnění. Většina z ostatních hradeb byla postavena až za Benátek. Naproti pěší lávce naleznete čtyři městské brány. Dvě z nich leží severozápadním směrem, brána Sv. Rocha a přístavní brána, postavená v roce 1573. Na druhou stranu podél přístavní hráze dojdete na náměstí Pěti studní. Náměstí se rozkládá za kostelem sv. Šimona, postaveným na místě dřívějšího hradního příkopu v roce 1573 a obsahujícího cisternu s pěti prameny.