Rivanj o rozloze 4,4 km2 je malý ostrov v oblasti Zadarského souostroví, vtěsnaný mezi Sestrunj (700 metrů jihozápadně) a Ugljan (430 metrů východně), 12 km západně od Zadaru. Na délku má ostrov od severozápadu k jihovýchodu 4,2 km, v kolmém směru mí šířku od 600 metrů do 1,5 km.

Doprava

Na ostrov se snadno dostaneme pravidelnou linkou na trase ze Zadaru do Rivanje a dál trajekt jede na Sestrunj, Zverinac, na Božavu na Dugi otoku a do Brbinj na stejném ostrově. Zdejší přístav je pod stejnojmennou osadou, další nejbližší přístavy jsou Muline – Dojne Selo na Ugljanu a Sestrunj. Na ostrově nejsou žádné cesty, není tu proto automobilová doprava.

Příroda

Ostrov má oproti většině chorvatských ostrovů vcelku pravidelný tvar, jen v jihovýchodní části z něho vyčnívá polokruhový výběžek a na severu se do něj zařezávají menší zátoky Dubrinka a Lokvina s krásnými plážemi. Severozápadně od Rivanj je ostrůvek Tři sestry s majákem, severovýchodně pak ostrov Jidula.

Ostrov tvoří jeden vápencový hřeben s nejvyšším vrcholem Lukocinou o výšce 112 m a další je Vela Glava 89 m). Povrch je většinou pokryt typickým středomořským křovím, který tvoří hustý podrost, místy rostou také duby. Centrální část ostrova jihovýchodně od osady je pokryta již víceméně neudržovanými políčky ohraničené většinou kamennými zídkami.

Osídlení

První osídlení na ostrově podle starých dokumentů začalo v roce 1355 na východním pobřeží v místě zvaném Lokve. Nový proud osídlenců sem dorazil po porážce s Turky a kapitulace ostrova Ugljan v 16. století. Vznikla zde jedna osada leží ve vnitrozemí ostrova kolem kostela sv. Jelena, postavená na pláni asi 100 metrů vysoko nad mořem. Jihozápadně na pobřeží od osady je vybudovaný malý přístav, který je chráněný asi 30 m dlouhými zahnutými vlnolamy, na jejichž konci stojí maják. Mezi moly, která chrání prostor před všechny větry, mohou přistávat lodě s ponorem do dvou metrů. Na vnější straně vlnolamu přistávají pravidelné dopravní linky. Další osídlení ostrova se táhne podél pobřeží od přístavu, severozápadním směrem jde však jen o osamocené domky s malými přístavišti, k jihovýchodu je zastavění pobřeží hustější. Další menší přístav je i na druhé straně ostrova.

Velká část populace začala v několika vlnách z ostrova emigrovat od poloviny 19. století až do počátku 20. století století zejména do Spojených států. Počet obyvatel tak kolísal mezi nulou až po 70 v roce 1900. Největší úbytek však nastal po roce 1953, dnes zde žije asi 30 stálých obyvatel. Zajímavostí je, že většina obyvatel má jen dvoje příjmení, Fatović a Radulić. Se sousedními ostrovy Ugljan a Sestrunj má také Rivanj společnou farnost. Na ostrově stojí kostel sv. Heleny, u které v roce 2007 zadarský arcibiskup Msgr. Ivan Prenda požehnal nově vybudované velké zvonice se dvěma zvony.

Rok 2007 přinesl ale i jednu významnou událost, když na konci července něčí nedbalostí zachvátil ostrov katastrofální požár obrovských rozměrů. Tehdy shořela asi jedna třetinu ostrova, ovšem obyvatelstvo nebylo ohroženo.

Na ostrově stojí dva majáky, jeden, jak jsme psali, se nachází na molu přístaviště a druhý na mysu Zanavin.

Cestovní ruch

Ostrov je oblíbenou destinací pro sportovní rybáře, protože okolní vody jsou velmi bohaté na ryby. Rivanj je také oblíbenou destinací pro jachtaře.

dne 18. Srpna slaví svátek svaté Heleny, kterou věnoval malou kapli na kopci, který nabízí krásný výhled na Zadar a jeho okolí.

Ubytování je zde možné v soukromých apartmánech (Skorič, plážový dům Sipa aj.). Lze si zde pronajmout člun a cestovat i po okolních ostrovech. Dovolená na ostrově Rivanj asi nebude patřit k přepychovým, ale je především o pohodě a klidu daleko od davů velkých rekreačních středisek.