Ostrov Lavsa je součástí Kornatského souostroví. Ostrov je jedním z 89 ostrovů a ostrůvků a útesů v Národním parku Kornati, který byl zřízen v roce 1980. Ostrov leží v nejzápadnější řadě ostrovů, takže k západu má otevřené moře, od severozápadu je úžinou Lavrskou branou 140 m širokou oddělen od většího ostrova Piškera a směrem severovýchodním leží ostrov Kornat.

Nejbližším pevninským přístavem je Biograd na Moru 20 km severně, ovšem měřeno přes Kornat. Zadar je vzdálen 37 km SSZ, Šibenik pak 41 km východně.

Z nejbližším ostrůvků jmenujme Veseljuh spolu asi 230 m na sever, souseda Piškery, západně to je ostrůvek Panitula Mali, a na jihovýchodě leží tři malé ostrůvky Gustac, Kasela a Klobučar.

Doprava

Na ostrov není žádná pravidelná veřejná doprava, takže je možno se sem dostat vlastní lodí nebo využít nabídku turistických zájezdů z Murteru, případně si nějakou loď pronajmout. Na severu ostrova se do něho zařezává hluboká zátoka Levrnaka. Ta se považuje se svým přírodním přístavem a kotvištěm za nejbezpečnější přístav celého souostroví. Se svou dobře chráněnou zátokou patří Lavsa také k nejmalebnějším ostrovům Kornat a současně je považována za nejkrásnější kotviště v celém národním parku.

Přístav je chráněn před všemi větry (s výjimkou SV větrů), ve vzdálenějším konci zálivu jsou bezpečná kotviště s 2 až 4 metry hlubokým mořem. Na východní straně zálivu je několik malých mol s hloubkou jen 1,5 m. Je třeba si dát pozor na hloubku, protože vnitřní část zátoky je mělká, méně než 4 m. Dokonce se stává, že se na jihu zálivu objeví spodní proudy, na krátkou dobu se může hloubka snížit až na 0,5 m. Do zátoky se vplouvá zúženým hrdlem, které se rozšiřuje v zátoku. V zátoce se nachází několik bójí, ale ty bývají v sezóně často obsazené. Některé bóje jsou navíc odstraněny, a tak je nutné se potopit a vyvázat se na betonový blok na dně. Kotvení se ale nedoporučuje, protože na dně leží staré řetězy. Kontrolují se tu, ale i prodávají, vstupenky do národního parku, ovšem použití bóje je zdarma.

Příroda

Ostrov má zhruba hranatý tvar, v ose SZ-JV je široký 1,66 km, v ose SV-JZ pak 1,77 km. Je tvořen vápencem a dolomitskou křídou. Ostrov je rozdělen výše zmíněnou zátokou na dvě části, nejvyšší vrchol na JV má Velký vrch 112 m nad mořem, v menší SZ části je to 70 metrů nad mořem. Díky členitosti má pobřeží délku 9, 34 km. Na ostrově je poměrně dost obdělávané půdy, najdeme zde olivové háje, olivy jsou tu hlavní plodinou.

Počasí je v této oblasti je mírné, průměrná roční teplota v oblasti je 16 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou je 24 °C a nejchladnějším je únor s 10 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 1432 mm, nejdeštivějším je září s průměrem 219 mm srážek a nejsušším srpen s 44 mm srážek. Ostrov nemá pro své vápencové podloží žádné vodní toky, zachytává se dešťová voda v nádržích zvaných gustirne, případně v přirozených sníženinách terénu (lokve). V současné době se na ostrov pitná voda dováží do cisteren.

Osídlení

Od římských dob byly na ostrově v provozu solné pánve, které se udržely až do čtrnáctého století. Jsou dochované, avšak již pod mořskou hladinou. Ostrov také sloužil ke skladování soli. Najdeme zde i zbytky benátské pevnosti. Dnes však ostrov nemá žádné trvalé obyvatele, malé vesnička slouží jen sezonně. Na ostrově tak naleznete prvky lidové architektury, která si zachovala formu tradičního uspořádání chorvatských starých osad a vesnic s přístavem. Dočasní obyvatelé žijí asi v deseti domech, ale jsou tu tři sezonní restaurace. Administrativně patří osada pod obec Murter.

Cestovní ruch

Jak bylo zmíněno, veškerý cestoví ruch je zde soustředěn do malé osady v zálivu. Ze sezónních restaurací je asi nejznámější Idro. Otevřená je od začátku června do konce září.

Zátoka je značně oblíbená po celou sezonu, protože je zde průzračná voda a možnost nádherného koupání. Výletníci na lodích zde mají i další pěkné cíle, například východním směrem se rozkládá ostrov Klobučar s nejvyšším útesem celých Kornat.

Ubytování je zde možno si dokonce objednat, ale jde pouze o tzv. Robinsonovské domky. Jak je v těchto případech obvyklé, dopravu lodí (plachetnicí) sem vám zajistí majitel z Murteru. Cesta trvá přibližně dvě hodiny, ale rychlým člunem jen půl hodiny. Celkem se zde pronajímá asi šest takových domků, takže nejde o úplnou izolaci od jiných lidí.

Ostrov nabízí dále krásné skryté písčité pláže na druhé straně od přístavu, lze si pronajmout malý člun a pak se přeplavit na nějaký ostrůvek v okolí, a najít tak úplnou samotu. Snad jedinou zápornou stránkou ostrova, resp. zátoky, je, že zde nepořádní návštěvníci za sebou zanechávají plechovky a další nepořádek. To je bohužel odvrácená tvář cestovního ruchu, ovšem ne vše lze svádět na hosty, domácí si s odpadky také nedělají žádné starosti.

Vstup do národního parku Kornati se platí, lístky je možné si koupit ve dvou recepcích NP, kde je ale vyšší cena, nebo ve vybraných přístavech a turistických kancelářích na pobřeží. Sídlo Správy národního parku Kornati je v Murteru, kde dostanete veškeré informace, letáky, plánky a suvenýry. Pro pohyb a pobyt v parku platí zvláštní pravidla.