Košara je ostrov v Jaderském moři jihozápadně od pobřeží ostrova Pašmanu v Zadarské župě (kraji) v jižní části Chorvatska, asi 220 km jižně od hlavního města Záhřebu Nejbližší břehy Pašmanu jsou vzdálené 1,2 km.

Pašman také stojí v cestě k nejbližšímu z větších kontinentálních přístavů, Biogradu na Moru. Ten je od Košary přímou čarou 5,8 km severovýchodním směrem. Zadar je odsud vzdálen 25 km severoseverozápadně a Šibenik pak 44 km jihovýchodně.

Uprostřed průplavu mezi Košarou a Pašmanem leží menší ostrov Košarica nebo-li Maslinjak, jihovýchodně od něho ční z moře malá bezejmenná skála, a jižněji se rozkládá větší ostrov Zizanj.

Doprava

Na ostrov není žádná pravidelná doprava, takže se sem lze dopravit jen po vlastní ose, případně najatým člunem nebo jachtou. Malý přístav se nachází v zátoce na severovýchodním pobřeží. Nejbližšími přístavy jsou Tkon na Pašmanu, plavbou asi 10 km, již zmíněný Biograd na Moru 11 km, Pakoštane 9 km, nebo také Vrgata 9,5 km.

Příroda

Ostrov je z hlediska geologického složen z vápenců a dolomitů. Jde vlastně o jeden z vrcholů podmořského hřebene, který zde ční nad hladinou. Hřeben se táhne směrem od severozápadu k jihovýchodu a sleduje souběžné směry dalších i významnější hřebenů, které tvoří ostatní ostrovy této oblasti a ještě dál pokračují i na pevninu. Svahy pohoří jsou zde prudké, například hloubka moře je tu nedaleko směrem k Pašmanu 47 metrů, jižně od ostrova dosahuje dokonce 70 m.

Ostrov má rozlohu 58 ha, délku pobřeží 4,08 km. Má také protáhlý tvar v délce asi 1,7 km s maximální výškou 81,7 metrů nad mořem.

Košara má typické středomořské podnebí s dlouhým, suchým a teplým létem, ale s mírnou zimou bohatou na vláhu. Nejteplejším měsícem je červenec s 24 °C a nejchladnějším únor s 8°C. Přitom tu jen výjimečně v některých dnech klesne teplota pod 0 °C. Zejména proto, že počátkem podzimu tu převládá slunečné a teplé počasí s množstvím slunečních hodin, je toto období nejvíce vyhledávané rekreanty. Dešťových srážek se zde v průměru 1.432 mm za rok. Nejdeštivější měsícem je září s 219 mm deště a nejsušším srpen s 44 mm deště. V letních vedrech zde vane od severozápadu příjemný vánek mistrál, jeho intenzita a stálost směru dává velmi dobré podmínky pro plachtění, jako málokde na Jadranu. Na jaře a na podzim proudí zase od jihovýchodu vítr jugo, v zimě naopak bóra, což je studený a prudký kontinentální vítr vanoucí od severovýchodu. Ostrov sice nepožívá žádné ochrany, ale v blízkosti se nachází světově proslulý Národní park Kornaty.

Osídlení

Ostrov nemá žádné stále obyvatele, ale je u něho rozsáhlá rybí líheň, která patří společnosti Cromaris. Ryby jsou zde chovány v koších ponořených v pravidelných rozestupech v moři. Ryby odsud mají vynikající kvalitu díky naprosto čisté vodě a vzorné péči, exportují se do zahraniční, včetně ČR. Na ostrově je nad přístavištěm hospodářská budova rybí farmy.

Na jižní straně ostrova stojí majáku. Ve výši 6 až 9 metrů nad hladinou moře se nacházejí trosky starého majáku, který byl smeten do moře za prudké bouře v roce 1996. Na zbytcích majáku je nově umístěná dlouhovlasá reklamní figurína v podobě ženy. Maják vysílá světelný signál viditelný do vzdálenosti asi 16 kilometrů.

Cestovní ruch

Ostrov nemá dosud žádný význam pro cestovní ruch. Jeho rozvoji brání zdejší rybí farma, ale také to, že ostrov není ničím výjimečný, jde vlastně skoro o holou výšinu nad mořem. Zatím jediné, co stojí za pozornost, je rozhled z nejvyšších partií ostrova na okolní ostrovy.