Již několikrát jsme zmínili, že se některá jména chorvatských ostrovů zdvojují, některá jsou i dokonce stejná pro více ostrovů. V případě jména Glavat zůstaneme u dvojice i s tím, že oba územně spadají do Dubrovnicko-Neretvanského kraje.

Glavat (Mljet)

Méně známý ostrov Glavat leží severozápadně od ostrova Mljet, nejmenší vzdálenost jejich břehů (mys Glavat) je 431 metrů. Na Mljetu je Glavat vzdálen od Polače severozápadně 2,5 kilometru, od Pomeny 2,3 kilometru severovýchodně. Nejbližší pevninský břeh je vzdálen severovýchodně 9,5 km, a to k zalesněnému pobřeží na jihozápadním úpatí hory Sveti Ivan (469 m) jižně od Žuljany. Dubrovník je vzdálen 60 km jihovýchodně, Korčula 25 km severozápadně.

Ostrov není obydlen, jeho rozloha je 8,1 hektarů s délkou pobřeží 1,49 km. Nejvyšší vrchol sahá do výše 46 metrů nad hladinou moře. Jeho nejbližšími sousedy jsou v jižní oblasti od něho tři malé ostrůvky, Crna Seka (11,4 arů, 280 metrů jihozápadně), Ploča (3,4 ary, 410 metrů jižně) a Borovac (62 arů, 200 metrů jižně).

Ostrov leží na území národním parku Mljet, vyhlášeného v roce 1960. Jeho největší význam je asi pro potápěče. Ti totiž mají možnost v jeho okolí směrem k osadě Pomena na Mljetu si prohlédnout naleziště starodávných amfor. Vstup do parku je ale omezen, musí se koupit vstupenka (obchod JUNP Mljet), ale ta pro návštěvníky zahrnuje přepravu z Polače, parkoviště pro automobily na Vrbovicích a pojištění každého návštěvníka. Více informací již nebudeme podávat, protože bude záležet na každém, co a kdy by tu chtěl vidět a podobně. Potřebné informace lze snadno zjistit na internetové adrese np-mljet.hr.

Glavat (Lastovo)

Druhý ostrov Glavat je ještě menší, leč má asi větší význam. Glavat je nejvýchodnějším z Lastovských ostrovů a menší skupiny Vrhovnjaci.

Od Lastova je ostrov vzdálen 16,5 kilometrů východně, k Mljetu je to dokonce blíž, a to 14,7 km východně. Od svého většího jmenovce má daleko 17,5 km severovýchodovýchodně. Kontinentální břeh je vzdálen 23 km k osadě Podobuče 23 km severovýchodně, k břehům ostrova Korčula to je 15,8 km.

Rozloha ostrova je 1,8 hektarů a délku pobřeží 540 metrů, nejvyšší bod ostrova je 20 metrů nad hladinou moře. Nejbližším sousedem je Mrkljenta (43 arů, 730 metrů západně), a pak stejně západně trojice Vlašniků – Gornji Vlašnik (4,2 ha, 2 km), Srednji Vlašnik (4,7 ha, 2,4 km) a Dolnji Vlašnik, zvaný jinak Smokvica (61 ha, 3 km).

Ostrov je holý jen s travnatým porostem ve střední části, žijí zde vlastně jen ještěrky a ptáci, zejména ve větším množství racek středomořský a kormoráni.

Glavat je sice oficiálně neobývaný, ale není to zcela pravda. Uprostřed plochy ostrova stojí maják, vysoký 19 metrů. Ostrov je skalnatý, takže maják tu plní důležitou funkci z hlediska bezpečnosti, a je velmi osamocený, proto má i velký navigační (orientační) význam. Jeho světlo, které je ve výši skoro 40 metrů nad hladinou moře, je vidět až do vzdálenosti až 40 kilometrů. Maják byl postaven v roce 1884, kdy tato část Chorvatska patřila k Rakousko-Uhersku. Jeho strážci dříve museli majáková světla rozsvěcet i zhasínat ručně, dnes je jejich provoz řízený automaticky a provoz obstarává jeden člověk.

Ostrov nabízí i velké možnosti potápěčům svým bohatým podvodním životem. Proto je také potápěči velmi oblíbený. Neláká je sem samotné potápění, ale i dokonalá pustina. Potápěči zde obvykle začínají na stěnách, po kterých se mohou dostat na dno do hloubky 70 metrů. Zde se pak objevují parmy, duhovky, ale i nejrůznější korýši nebo dokonce koráli. Trochu je problémem, že nejbližší potápěčská základna je v Zaklopatici 22 km západně. Pro náročnost ponoru (třeba i silné proudy) vyžaduje je ale jen zkušené potápěče, viditelnost je však vynikající. Mořské břehy na severní straně ostrova jsou pokryty mořskými řasami mezi dlouhými a úzkými kamennými štěrbinami. Trochu dále od břehu dolů ale při sestupu je mořská flóra a fauna stále více pozoruhodnější. Na jižní straně ostrova jsou právě ony již zmíněné strmé stěny. Na některých místech se nacházejí také podmořské útesy, které končí v hloubkách až sto metrů. Na západní straně ostrova je dno plné kamenů a zde jsou mořské proudy nejsilnější.