Marinkovac je další z řady ostrůvků v chorvatské části Jaderského moře. Patří do skupiny sedmi Paklenských ostrovů. Tento název není odvozen od „pekla“, ale od smůly, proto česky spíše Smolné ostrovy. Marinkovac je zde druhým největším ostrovem. Jinak se mu dříve říkalo ostrov Sveti Stjepan, tedy ostrov sv. Štěpána.

Ostrov leží 1,12 km jihozápadě od přístavu Hvar na stejnojmenném ostrově, pod něj také patří administrativně, resp. jde o Splitko-Dalmácijský kraj. Celá skupina ostrovů jsou jakousi symbolickou branou ke Hvaru a chrání toto městečko před větrem a vlnami. Jsou to ostrovy Borovac, nebo-li Borovaz Scirocco, severozápadě asi 250 metrů. Ostrov Planicovac se nachází východně od Borovaze a 180 m od Marinkovace. Ostrov Mlin je kruhový ostrůvek Borovazem a Marinkovacem, od něho je vzdálen pouhých 40 metrů. Východně, tedy směrem k Hvaru, leží ostrov St. Jerome, dnes spíše zvaný Jerolim.

Nejbližším pevninským přístavem je Omniš, severovýchodně vzdálený 37,5 km, ale měřeno přes ostrovy Hvar a Brač. Do Splitu je to 40 km severně.

Doprava

Na ostrov jezdí v sezoně pravidelná doprava z Hvaru přes přístaviště na Jerolimu. Lodě vyplouvají na Hvaru ze stanoviště před Arzenálem, ale je možné k dopravě sem použít i tzv. taxi-člunů, které přepravují zájemce na kteroukoliv lokalitu na okolních ostrovech podle jejich přání. Na ostrůvku lze kotvit s menší lodí u západního pobřeží zátoky s oblázkovou pláží. Hloubka moře je zde od 5 do 12 metrů. Zde se doporučuje pětice bójek pro jachty. Pokud moc nefouká, je tu celkem i bezpečná kotvení..

Příroda

Rozloha ostrova je 0,681 kilometrů čtverečních, nejvyšší vrchol dosahuje do výšky 47,2 metrů nad mořem, délka velmi členitého pobřeží je 6,34 km. Ostrov má velmi nepravidelný tvar, kterému dominuje velký záliv, který se otevírá k jihovýchodu. Jmenuje se po staru zátoka Sv. Stjepana, dnes více Štipanská zátoka. Ohraničují ji výběžky Rasnik a Zaglav. Zátoka orientovaná k severu se nazývá Ždrilica. Proti ostrůvku Mlin na severozápadě se nachází mělká Mlinská zátoka.

Ostrov je z větší části řídce zalesněný, jihozápadní část je porostlá jen křovinami.

Osídlení

Pokud jde o historie, nacházejí se zde archeologické lokality, které svědčí již o římském osídlení. Ve středověku se na ostrově pásla velká stáda ovcí a odpařováním mořské vody se tu těžila sůl. Dále se zde pěstovala vinná réva a ostrov využívali rybáři při lovu ryb. Dnes se zde nachází malá obec Zdrilca, který však není trvale obydlené, resp. se tu žije pouze v létě.

Cestovní ruch

Ostrov nabízí pro hosty tři (někdy i čtyři) restaurace a lze zde sehnat i ubytování. Nejvíce se zde navštěvuje před větry chráněná a k severu orientovaná zátoka Ždrilica. Zde se nachází oblázková pláží a restauracemi. Pláž je pěkná v tom, že má výhled na protější Hvar. Na jižní straně ostrůvku leží již také zmíněná zátoka Stipanska, kde je pláž určena naturistům. A ta zde má dokonce sprchy, obchod a také restauraci Carpe diem. Tato pláž je oblázková a částečně skalnatá. Další pláž je v Mlinské zátoce.

Když jsme u ubytování, vyhlášený je Robinsonovský dům Nicolina, kde ale není k dispozici stravování. Jinak se zde na ostrově dá rybařit, potápění má vynikající podmínky, a provozuje se i windsurfing.