Do skupina Kornatských ostrovů patří i Vela Dajna, případně Dajna Vela. Je největším ostrůvkem ze skupiny ostrůvků ležících mezi jihovýchodním koncem ostrova Žut a severovýchodním břehem zhruba ve středu ostrova Kornati. Můžeme je vyjmenovat, jde o ostrůvek Mala Dajna, pouhých 200 metrů jihovýchodně s rozlohou 29 arů a s výškou 5 metrů. Oba ostrůvky se někdy společně nazývají jako Daininy skály.

Za Malou Dajnou dále 800 metrů od Vela Dajny se nachází dvojice Velika (2,1 hektarů, pobřežní linie 0,54 km a výška 13 m) a Malá Dajnica (1,1 hektarů, pobřežní linie 380 metrů a výška 20 metrů). Necelý kilometr skoro jižně od Vela Dajny a 500 metrů jihozápadně od Vela Dajnici lze navštívit ostrůvek Brušnjak. Ten má plochu 55 arů, pobřežní linii dlouhou 292 metrů a výšku 7 metrů nad mořem. Na druhou stranu, severozápadně od Vela Dajny je další dvojice, Veli (vzdálený 1,16 km s rozlohou 82 arů, s pobřežní linií 358 metrů a výškou 25 metrů) a Mali Crnikovac (760 metrů vzdálený s rozlohou 58,8 arů, s pobřežní linií dlouhou 302 metrů a výšku 11 metrů). Abychom byli úplní, tak ještě zmíníme pouhé skalisko Kalafatin, které vyčnívá z Jaderského moře 720 metrů západně od Mali Crnikovace, asi 1,5 km severozápadně od Vela Dajny. Skála má pouhých 384 metrů čtverečních.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná pravidelná lodní linka, takže je možno se sem dodat pouze soukromě. Nejbližší osadou je Stiniva na ostrově Kornati, což je ale takřka neobydlená vesnička v hlubokém zářezu skalnatého pobřeží, kde je ale v sezoně v provozu malá restaurace. Další malý přístav je na severu Žutu, ale plavebně je vzdálen 15 km. Nejbližším přístavem s pravidelnou dopravou je Vrgata, a to 13 km severovýchodně. Dál pak 16 km již na pevnině je město a přístav Pakoštane. Možné spojení je i z přístavu Murter na stejnojmenném ostrově, a to 19 km východně.

Na Vela Dajna není žádný upravený přístav, od severozápadu se do ostrova zařezává mírná zátoka, od jihu dvě ještě mělčí. Moře v nich je poměrně mělké.

Příroda

Ostrov je tvořen, ostatně jako většina chorvatských ostrovů, vápencem. Má plochu 17 hektarů a pobřežní linii dlouhou 1,85 km, nejvyšší bod je ve výšce 45 metrů nad mořem. Tvar má ostrov nepravidelný, od východu k západu má 580 metrů, od severu k jihu ve východní části 490 metrů a v západní jen 260 metrů, v úzkém středovém krčku to je pouhých 195 metrů. Břehy jsou skalnaté, do moře vstupují poměrně pozvolně. Vnitroostroví má pouštní charakter s nízkým porostem ostrých trav, případně s nízkými křovinami. Ostrov sice patří pod Kornatské ostrovy, ale leží mimo hranice národního parku.

Osídlení

Na ostrově není žádné obydlí, ani sezonní, ostrov je tedy neobydlený. Z minulosti se tu ale nalézá stará kamenná zřícenina a malé již v moři potopené molo pro kotvení lodi. Ostrov je v soukromých rukách rodiny Petara Papeše z Murteru. Administrativně také ostrov patří pod obec Murter – Kornati v Šibenicko-Teninském kraji.

Cestovní ruch

Pro významnější cestovní ruch je ostrov bezcenný, protože zde nejsou žádné služby. Po určitých úpravách by se tu jistě daly vybudovat pěkné pláže, cestička na vrchol by jistě vedla k pěknému výhledu na moře a na okolní ostrovy. Ale to je vše v oblasti iluzí.