Jedním z ostrůvků, kam se dá zavítat při cestách po jadranských ostrovech je Svršata Vela. Najdeme ho v Kornatském souostroví, před vstupem do zálivu Statival při severovýchodních březích ostrova Kornatu v Žutském průplavu. Administrativní ostrov patří pod obec Murter-Kornati v okrese Šibenik-Knin v Šibensko-kninském kraji v jižní části Chorvatska, 220 km jižně od hlavního města Záhřebu.

Z bližších významnějších měst to je na pevninské části Chorvatska Biograd na Moru, a to 15,5 km severovýchodně, ovšem měřeno přes ostrovy Žut a Pašman, a Zadar 26 km severně, měřeno opět přes Žut a severní cíp Pašmanu. Blíže, a to 12,5 km to je na ostrově Dugi otok přístav Sali severozápadně a přidáme ještě Vrgatu na stejnojmenném ostrově 18 km východně. Svršata Vela má nejblíže břehy ostrova Kornat, v nejužším místě pouhých 185 metrů severozápadně, od výběžku Statival Gornji. Od protilehlého Žutu ho dělí úžina 960 metrů široká. Ze sousedních ostrovů, když vynecháme tyto dva velikány, to je pouze menší bratříček Svršata Mali, asi 400 metrů východně. Tento ostrůvek má rozlohu 1,5 hektaru, pobřežní linii dlouhou 0,47 km a maximální výšku 17,5 m nad mořem. Oba bratrské ostrovy se také nazývají Svršatské skály.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná linka veřejné dopravy, ani žádné linka nevede v blízkosti. Nejbližším přístavem s veřejnou trajektovou dopravou to jsou zmíněné Vrgata (trasa asi 23 km), Sali asi 12 km, a pak přístav Tkon na Pašmanu 26 km, z pevniny to je opět již zmíněná Biograd na Moru, také s trasou dlouhou 26 km.

Na ostrově je malé přístaviště v zátoce na severozápadním konci ostrova, je zde jedno soukromé dřevěné molo. Zátoka je vhodná pro kotvení při jihovýchodních větrech.

Příroda

Ostrov je vytvořen z vápence, má složitý tvar připomínající leccos. Je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu asi 950 metrů. Na severní straně ho tvoří dva výběžky svírající výše zmíněnou zátoku, v jižní části je takřka kruhová plocha o průměru kolem 400 metrů. Ve střední části je ostrov úzký, má zde šířku kolem 190 metrů. Rozloha ostrova je 26,9 hektarů s délkou pobřežní linie 3,1 km, nejvyšší bod dosahuje do výšky 32 metrů nad mořskou hladinou. Ostrov je takřka holý, jen řídce je porostlý keři.

Oba ostrovy Svršace patří do Národního parku Kornaty, kde platí velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i chodců. Není zde například dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí, platí zde i zákaz rekreačního rybolovu. Každá loď si před vplutím do parku musí pořídit vstupní kartu podle délky lodi. Je zde však povoleno potápění do 50 m od břehu.

Klima je zde příjemné s průměrnou roční teplotou 16 °C, nejteplejším měsícem je červenec s 26 °C a nejchladnějším únor s 8 °C . Dešťových srážek zde spadne za rok průměrně 1.432 mm, nejdeštivějším měsícem je září s 219 mm a nejsušším srpen se 44 mm deště.

Osídlení

Svršata Vela je známá již od římských dob, kdy zde byly vybudovány zdi, které se ale nyní nacházejí pod vodou v severní zátoce na její jihozápadní straně. Jde o dvě paralelní kamenné zdi vzdálené od sebe asi 30 metrů, dnes v hloubce asi šest metrů, a u nich tři až čtyři metry silné příčné stěny. Najdeme zde ale i další stopy římského osídlení.

Ostrov dnes nemá žádného stálého obyvatele, ale stojí tu jeden rekreační domek.

Cestovní ruch

Pobyt na ostrově Svršata Veli si lze zajisti přes agenturu Atlas a jde o opravdovskou Robinsonovskou dovolenou. Je zde již zmíněný rekreační domek s rozsáhlým olivovým hájem v severní zátoce a s přilehlou mělkou pláží. Domek je původní z kamene, ale bez elektrického proudu a telefonu, ovšem je vybavených plynovým vařičem, pitnou vodou, člunem a zařízením pro lov ryb. Vše ostatní je však nutno dovézt buď z pevniny, ale mnohé se dá zajistit i na sousedních ostrovech, nejlépe Sali na Dugi Otok. Cesta trvá něco víc než hodinu s motorovým člunem a je ho možno řídit i bez řidičského průkazu. Další možnosti jsou na ostrově Žut.