Ostrůvek Svetac (Svatý) má rozlohu 4,19 km2 a je nejvzdálenějším ostrůvkem Chorvatska, myšleno od čáry pevniny, 55 km jihozápadně od Rogoznice a 76 km od Splitu. Nejbližším z větších ostrovů je 22 km východně vzdálený Vis.

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOstrov má oválný tvar, v ose od jihozápadu k severovýchodu měří 3,7 km, napříč pak nejvíc 1,6 km. Místní ostrůvku říkají Štondrija. Dle staré tradice ostrov má ostrov na sobě prokletí za vraždu anglických trosečníků, které zabili zdejší pastýři. Dlouho pak nesl ostrov v anglických námořních mapách jméno Ďáblův ostrov.

Nedaleko od západního pobřeží ostrova se nachází malý ostrov Kamik a dál na otevřeném moři se nachází sopečný ostrov nazýván Jabuka. Asi 2,5 km jihovýchodně je další malý sopečný ostrov Brusnik.

Doprava

Svetac nemá žádný přístav, dá se tu jen vytáhnout loď vytáhne na suchý břeh v zálivu Povlov na jihovýchodní straně ostrova. Rybáři se zde mohli ukrýt do jeskyně Macinovici, která je ale nyní již zřícená, před větry. Ty jsou kolem ostrova jsou velmi silné a dují sem ze všech směrů.

Příroda

Počasí Svetacu se vyznačuje tím, že je nejteplejším místem v zimě na pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, je také v zimě jediným místem v Chorvatsku s průměrnou teplotou nad bodem mrazu. Celoroční průměrná teplota je dokonce 17,4 °C , což lze srovnat s Maltou, Krétou a dalšími daleko jižnějšími ostrovy. Obvykle zde po sobě následuje pět měsíců bez deště od května do září.

Povrch ostrova je zvlněný a je z větší části zalesněný typickou středomořskou florou, zejména makchií a halepskými borovicemi, ale najdeme tu myrtu i divoké olivovníky, ve vyšších polohách roste dub a doubravy na chladnějších severních svazích.

Nejvyšším vrcholem je Kraljičino s výškou 311 metrů. Břehy ostrova jsou kamenité, na severozápadě až 200 metrů vysoké. Jižní a jihovýchodní pobřeží je ale nižší a pozvolna klesá do moře. Na jihovýchodním pobřeží v zátoce Slatina najdeme jedinou osadu na ostrově, Sveti Andrija (Svatý Ondřej). V zátoce Zaruška je nejkrásnější zdejší, ale menší oblázková pláž. Další pláže jsou zde male a ukryté také v zátokách. Vody kolem ostrova jsou bohaté na ryby, především se zde vyskytuje tuleň středomořský, o kterém se již říkalo, že se ve vodách Jadranu vyhnul. Přesto se poslední jedinci zde občas zastaví, ale i na dalších okolních ostrůvcích. Ostrov je také znám, že zde žije sokol Eleonorův, který sem migruje z Madagaskaru každý rok v září a odlétá v dubnu. Z dalších ptáků zde hnízdí ostříž jižní a výr velký, největší evropská sova. Vidět tu lze i další stěhovavé ptáky, kteří zde při tazích odpočívají. Na zemi pak se můžeme setkat s hady, ale žádný není jedovatý.

Osídlení

Podle tradice byl ostrůvek Svetac používán Římem jako místo vyhnanství pro nebezpečné významné osobnosti. Jednou z nich měla být údajně po své porážce a zajetí i ilyrská královna Teuta. Je ale pravda, že archeologický průzkum dokázal zdejší osídlení již době kamenné i v antice. Před staletími žili na ostrůvku také benediktinští mniši. kteří zde postavili svůj klášter, a to na výšině v jižním ostrova, zůstávali zde do konce 15. nebo do počátku 16. století. Našly se zde i zbytky byzantské pevnosti, z památkových objektů stojí za vidění na východním cípu ostrova ve výši 221 metrů nad mořem Teutina věž, zřícenina z ilyrské doby.

sea-1147666_960_720Jediným osídleným místem ostrova Svetac je osada Sveti Andrija na jihovýchodním pobřeží v zátoce Slatina. Dnes se zde již žije sezonně, protože pěstuje se zde vinná réva a vyplouvá na rybolov. Ještě v roce 1951 zde žilo kolem 60 obyvatel, postupně však umírali, ale všichni patřili do rodiny Zanki. Ti se sem vystěhovali někdy v polovině 18. století, poslední z nich, Antonie Zankiová, zde zemřela v roce 2000. Nyní zde členové rodiny žijí asi šest měsíců v roce, udržují domy svých předků, jinak žijí na Komiži.

Cestovní ruch

Na ostrůvku nejsou žádné hotely a ani jiná ubytovací zařízení. Pokud zde budeme chtít strávit nějaký čas, lze si zajistit ubytování v soukromí u místních obyvatel. Ostrov nemá ale žádný zdroj pitné vody, takže se sbírá dešťová vody do cisteren. Jinak zdejší dovolená je vysloveně pro ty, kteří chtějí prožít nějaký čas v poklidu i za cenu trochu nepohodlí a drsnějších podmínek. Na druhou stranu zde můžeme obdivovat nádhernou přírodu, daleké výhledy, čisté moře. V tom je asi Svetac jedinečný v rámci celého Chorvatska.