Jeden z hezkých ostrůvků Jadranského moře při pobřeží Chorvatska je Male Srakane. Najdeme ho ve dvojici s Vele Srakane ukrytý mezi ostrovy Unije, nejmenší měřená vzdálenost 5,2 km severozápadně přes Vele Srakane, Lošinj 2,2 km východně, a Susak 5,2 jihozápadně. Severozápadně, jak bylo zmíněno, leží soused Vele Srakane, vzdálený od břehů jen 120 metrů.

V ose těchto dvou ostrovů je na jihovýchod 300 metrů vzdálený skalnatý ostrůvek Šilo. Směrem na západ je odsud moře otevřené.

Male Srakane je součástí Kvarnerských ostrovů, leží 38,5 km jihovýchodně od nejjižnějšího cípu Istrijského poloostrova, 46,5 km je od ostrova severozápadně na pevninu v oblasti osady Jablanac. Město Rijeka je vzdálené 86 km severně, město Zadar 83 km jihovýchodně.

Doprava

Na ostrov nemíří žádná pravidelná lodní trasa, i když linky z Male Lošinje do Unije ostrov velice těsně míjí, dokonce jedna z nich zastavuje na Vela Srakane. Zde je také nejbližší přístaviště, vzdálené pouhých 1,3 km. Přístav Mali Lošinj je vzdálený 12,5 km, kde je půjčovna loděk, jachet a motorových člunů. Další přístav s pravidelnou dopravou je Susak, 7,5 km vzdálený. Zde na Male Srakane je jen provizorní přístaviště v malé zátoce na severovýchodním pobřeží.

Příroda

Male Srakane je vytvořen z vápence a částečně z naváté písčité hlíny či jílů. Ostrov má přes své malou velikosti právě v závislosti na podloží, vápenec nebo jíl, rouzdílnou vegetaci, najdeme zde proto macchii, rákos, ale také otevřené pastviny. Rozloha ostrova je 60,54 ha, nejvyšší vrchol sahá do výše 40,1 metrů nad mořem. Ostrov má nepravidelný protáhlý tvar s některými malými výběžky a malými zátokami po jeho obvodu. Na délku od severozápadu k jihovýchodu ostrov měří 1,6 km, kolmo od 400 do 630 metrů. Pobřeží je dlouhé 3,92 km, je většinou skalnaté a plné útesů. Nechází se zde mnoho štěrbin, tunelů a jeskyněk, zejména na západním pobřeží. Nejjižnější bod se jmenuje mys Šilo, nejsevernější pak Crestol.

Jižně od ostrova se nachází podvodní jeskyně zvaná „Katedrála“, která je velmi populární mezi potápěči.

Zvířena zde není zajímavá, ale v roce 2005 se zde skupina odborníků z chorvatské televize při natáčení reportáže o pastýřích ovcí setkala ve vzdálenosti 10 metrů se středomořským tuleněm, což byla pro reportéry i televizní diváky úplná senzace. Tuleň středomořský je velmi vzácný, nebyl dokonce do té doby 40 let na Jadranu spatřen. Třeba takový malý zázrak čeká zde na vás?

Průměrná letní teplota na ostrově je 24 °C, v zimě jen 7°C, průměrná roční vlhkost je 70%, a co se počtu ročních hodin slunečního svitu týká, přesahuje 2600 hodin.

Osídlení

Ostrov se v roce 1102 dostal pod pravomoc uherských králů spolu s Kvarnerskými ostrovy, Dalmácií a Chorvatskem. V 15. století se zase dostal do panství Benátské republiky. Tu však v roce 1797 ovládl Napoleon Bonaparte a po něm v roce 1813 následovalo připojení k Rakousku. Od roku 1943 byla ostrov v moci Německa, od 1945 pak Jugoslávie a po vzniku samostatného chorvatského státu se stal součástí Chorvatska.

Ostrov byl v minulosti osídlen, v nejužším místě v severní části se nachází malá osada. Zde v letech 1953 zde žilo dokonce 56 obyvatel, a třeba roku 1.948 celkem 49. Dnes zde žije jen jeden chorvatský-rakouský pár a živí se rybolovem a zemědělstvím. Ostrov administrativně patří k obci Mali Lošinj v kraji Primorje-Gorském.

Na ostrově je také jedna kaple zasvěcená Panně Marii Karmelské, ale mše se zde konají jen o vzácných příležitostech.

Cestovní ruch

Na ostrově nejsou vhodné pláže na koupání, nejsou zde žádné služby pro návštěvníky. Hlavním lákadlem pro většinu návštěvníků je potápění. Nabízejí se zde dvě vynikající potápěčské lokality, obě velmi těsně od pobřeží. Jde v prvé řadě o již zmíněnou jeskyni Srakane a stěnu Srakane. Vchod do jeskyně je v hloubce 7 až 9 metrů a je přístupný pouze z lodí. Tunel ústí do velkého prostoru, v němž je možné spatřit i záblesky slunečního světla. Jeskyně je totiž jen částečně zalitá mořem, které zde má vynikající podvodní viditelnost. Proto tu jsou ke spatření různé druhy ryby a bohatá podmořská fauna.

Stěna leží západně od jeskyně v jihozápadní části pobřeží a je také přístupná pouze z lodě. Podvodní svislá stěna dosahuje až do hloubky 45 metrů a je pokryta bohatou flórou různých barev.