Rubrika 2017
Chorvatsko vám nabízí spoustu utajených pokladů, jejichž odhalování vyžaduje trpělivost a všímavost. Přinášíme vám tipy na 4 nezapomenutelné atraktivity, o nichž jste možná dosud neslyšeli, přesto však jednoznačně stojí za návštěvu.
Hlavním městem této župy je Gospić. Rozloha Licko – senjská župy čítá přes pět tisíc kilometrů čtverečních s necelými 54 tisíci chorvatskými a srbskými obyvateli. Župan Milan Jurković má na starosti čtyři podřízená města a osm opčin. Městy jsou Brinie, Gospić, Novalia, Otočac a Seni.
Licko – senjská župa se rozkládá na území Lika. Hraničí se župou Zadarskou, s Bosnou a Hercegovinou, s Karlovackou župou a župou Přímoří – Gorski Kotar. K Licko – senjské župě patří také ostrov Pag. Toto území zahrnuje rovněž národní parky a pohoří Velebit.
Viroviticko – podrávská župa / Virovitičko – podravska 
županija
Virovitica je hlavní město konkrétně této župy. Ta má necelých 94 tisíc obyvatel. Ti hovoří chorvatsky a srbsky a obracejí se na římskokatolickou víru a Pravoslaví.
Viroviticko – podrávská župa / Virovitičko – podravska županija v čele s Ivanem Begovićem obhospodařuje Viroviticu, Slatinu a Orahovicu a k tomu třináct opčin. Toto území hraničí s Maďarskem a župami Koprivnicko – križeveckou, Bjelovarsko – bilogorskou, Požesko – slavonskou a Osijecko – baranjskou. Viroviticko – podrávská župa se pyšní pohořími Papuk a Bilo Gora, ale také řekou Drávou.
Požežsko – slavonská župa / Požeško – slavonska županija
Požežsko – slavonská župa / Požeško – slavonska županija ukrývá své hlavní město Požega. Tato chorvatská oblast má 85 831 obyvatel, kteří se skládají z Chorvatů a Srbů. Anto Bagarić dohlíží na svá čtyři podřízená města a šest opčin.
Charakteristina župy
Požeško – slavonska županija hraničí s Brodsko – posávskou, Osijecko – baranjsou, Viroviticko – podrávskou, Bjelovarsko – bilogorskou a Sisacko – moslavinskou župou. Požežsko – slavonská župa je nížinná, ale i hornatá díky hřbetu Požešky (610 metrů). Významnými městy je město Požega, Lipik, Pakrac a Pleternica.
Pouhá tři města obhospodařuje konkrétně tato chorvatská župa s hlavním městem Koprivnica. Rozloha tohoto administrativního území necelých dva tisíce kilometrů čtverečních. 6ije zde 124 467 obyvatel podřízených chorvatskému jazyku, jsou to ve valné většině zejména Chorvaté. Místní víra se zde orientuje na římskokatolické křesťanství.
Oblíbená destinace nejen Čechů disponuje 56 542 km2. Ve své státní vlajce má červenou, bílou a modrou barvu a státní znak Chorvatska. Spolu s hymnou „Lijepa naša domovino“, kterou napsal básník Antun Mihanović, jsou tyto státní atributy charakteristické pro tuto zemi od roku 1991.
Příroda
Tuto zemi zabírá 0,01 procent vodní plochy. Hlavní město je Záhřeb (800 000 obyvatel), které leží v historické části, na úpatí pohoří Medvednica. Nejvyšším bodem této země je 1831 metrů vysoká hora Sinjal (Dinara), kterou naleznete při státní hranici s Bosnou a Hercegovinou, v takzvané Šibenicko-kninské župě, což je patnáct kilometrů severovýchodně od chorvatského města Knin.
Obyvatelstvo a státní jazyk
Co se týče obyvatelstva, zaujímá Chorvatsko se svými čtyřmi miliony obyvatel stošestnácté místo na světě. V analýze se jedná o přibližně šestasedmdesát obyvatel na kilometr čtvereční. Národnostní složení pak čítá devadesát procent Chorvatů.
Státním jazykem je samozřejmě chorvatština, byť se zde díky návalu cestovního ruchu, domluvíte i anglicky. Nejvíce zde naleznete osob římskokatolického vyznání (90%), nejméně pak islámského (1,3%).
Státní zřízení
Státní zřízení této země je parlamentní republika. Ta vznikla v roce 1991 při rozpadu Jugoslávie a současným prezidentem nebo prezidentkou, je od roku 2015 Kolinda Grabarová Kitarovičová (*1968).
Měna
Chorvatsko si stále drží svou měnu, kterou je takzvaná „kuna“. Toto platidlo se dostalo do oběhu v roce 1994 a nahradila tak známý chorvatský dinár. Přibližný kurs k euru je 7,5 HRK = 1 EUR (3,632 CZK / Korun českých).
Mezinárodní identifikace
Mezinárodní identifikace je další podstatnou informací pro pohyb v této zemi. Co se týče telefonní předvolby, rozeznáte chorvatské číslo podle předvolby +385. Mezinárodní poznávací značkou na automobilech pak jsou písmena HR.
Ostrov Saplun najdeme v Jihodalmatském souostroví, 3,5 km severovýchodně od Lastova a 15 km jihovýchodně od ostrova Korčula, od kterého ho dělí Lastovský průliv (Lastovski kanal). Ostrov patří do skupiny Lastovnjaci (Lastovsko), která se dělí na ostrovy Donji školji a Vrhovnjaci. Skupinu Donji školji na severovýchodě tvoří malé ostrůvky a útesy, k hlavním zde patří Češvinica, Kručica, s nejvyšším bodem souostroví 83 metrů, Stomorine a čtveřici větších ostrůvků z nich doplňuje náš Saplun.
Krknata je mezi malými chorvatskými ostrůvky vcelku výjimka, můžeme se na něm ubytovat. Ostrov leží v Jaderském moři na severu Dalmacie jako součást Zadarského souostroví, a také tím pádem v Zadarském kraji v jižní části Chorvatska asi 220 km jižně od hlavního města Záhřebu. Krknata leží na severní straně pobřeží ostrova Dugi Otok, sportovně řečeno, na konci první třetiny délky od jihu, nedaleko pobřeží mezi obcemi Žman a Zaglav.