Pod jménem Jerolim najdeme v Chorvatsku ostrovy dva, jeden tak a druhý s přízviskem Svatý. Oba se tak původně jmenovaly, ale u jednoho se používá již jen jednoslovný název.

Sveti Jerolim

Sveti Jerolim se nachází v jihovýchodní části Brijunském souostroví, které čítá dohromady 14 ostrovů. Ty byly v roce 1983 vyhlášeny jako celek Národním parkem a jsou významnou turistickou destinací.

Sveti Jerolim leží mezi ostrovem Veli Brjun (břehy vzdálené 650 metrů) a výběžkem Proština (740 metrů) na jižním konci Fažanského kanálu, 5 km severozápadně od přístavu Pula, 3,5 km jižně od Fažany. Východně 400 metrů se rozkládá další ostrov Kozada.

Doprava

Na ostrov se dá dostat pouze soukromě, v severní části se nachází malý přístav s uzavřeným molem a kamenným vlnolamem, který pojme asi dvanáct malých člunů. Hloubka moře je zde jen kolem 3 metrů.

Příroda

Jak bylo řečeno, ostrov Sveti Jerolim je nedílnou součástí národního parku. Jeho rozloha je 12,6 hektarů, je oválného tvaru, od severovýchodu k jihozápadu měří 590 metrů, napříč v severnější širší části 310 a v užší jižní části pak asi 215 metrů. V nejužším místě uprostřed má ostrov asi 170 metrů. Pobřežní linie je dlouhá 1,554 km a ve středu v nejvyšší části má výšky 18,1 metrů nad mořskou hladinou. Ostrov je tvořen vápencem, na jeho ploše najdeme bujnou středomořskou vegetací.

Na ostrově Sv. Jerolime se nachází jedna z největších kolonií racků v severním Jadranu, kromě toho zde žijí j. i pávy a kozy .

Osídlení

Zda byl ostrov osídlen třeba v dávné minulosti, nejsou doposud známé žádné důkazy. Ostrov se stal známý hlavně pro těžbu kvalitního kamene, a to již od dob Rakouska-Uherska. Kamenné bloky na stavbu významných budov se odsud vyvážely zejména do Benátek, Puly a Veli Brijuni (hotel Grand). Jde o bílý istrianský vápenec, resp. Briunský kámen. Ze zdejšího kamene byly samozřejmě postaveny i budovy na ostrově. Ostrov patřil jedné rakouské rodině, která si zde na ostrově postavila vilu s dvorcem, dvěma studnami a malou kaplí věnovanou patronovi sv. Jerolimovi, který dal jméno ostrově. Kaple dnes již ale neexistuje, pozůstatky po ní viditelné základy.

Pod výšinou, kde bývala kaple, vznikla těžbou jeskyně. Ta byla za 2. sv. války využívána jako bezpečný úkryt před bombardováním pro obyvatel z nedalekého Štinjan. Po roce 1945 až do 90. let zde bylo byl slovinské středisko pro osoby se zdravotním postižením, zejména ale pro dívky z nápravných domovů. Na začátku Vobčanské válek po roce 1990 byl ostrov byl zdevastovaný. Proto zde zůstaly jen kamenné domy na pobřeží, zatímco dřevěné boudy na kopci byly zcela zničen. Na ostrově se v současné době neplánuje nový výstavba a ani obnova zničených objektů.

Na ostrově stojí maják, jehož světlo bývá viditelné do vzdálenosti asi 8 kilometrů.

Cestovní ruch

Ostrov je dnes přístupný veřejnosti a i turistům. Během turistické sezóny se sem převáží na 150 až 200 lidí denně převážně z Puly, Fažany a dalších míst na blízkém jadranském pobřeží. Ve vodách kolem ostrova je dovoleno plavat a nyní i volně se potápět (šnorchlování), ale je zde zakázán komerční rybářský lov a potápění s profesionálním vybavením.

Na jižní straně ostrova je ideální místo pro koupání na kamenité pláži obklopené cypřiši. Návštěvníkům je zde v letním období k dispozici kavárna a sprchy, barbecue a zdroje pitné vody. Dole je zde možnost procházek kolem ostrova s výhledy na další místa na Jadranu v okolí, jsou zde i sportoviště pro kopanou, odbíjenou a další míčové hry.